SPR-RSČ » Publikace » Autorské články » Neplatné rozhodčí doložky a promlčení dluhu

Neplatné rozhodčí doložky a promlčení dluhu

doložky

Je rozhodčí nález vydaný na základě neplatné rozhodčí doložky způsobilým exekučním titulem? Lze u neplatných rozhodčích nálezů uplatnit námitku promlčení? Spotřebitelské smlouvy v některých případech obsahovaly tzv. rozhodčí doložku, která urychlovala případné spory mezi stranami, avšak tato praxe byla často zneužívána podsouváním rozhodčích doložek v rámci smlouvy s určeným rozhodcem a jako její výsledek  byl pak rozhodčí nález s účinky pravomocného rozsudku nápadně v neprospěch potřebitele. V případě nerespektování povinnosti, takto autoritativně potvrzené rozhodčím nálezem, oprávněný navrhoval výkon rozhodnutí,  nebo exekuci.

Věc má rozměr i z pohledu evropského práva. Úprava spotřebitelských smluv v našem právu vychází ze Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Účel a smysl článku 6 odst. 1 Směrnice, tj. nezávaznost zneužívajících klauzulí ve spotřebitelských smlouvách, jsou pro výklad příslušných ustanovení vnitrostátního práva relevantní a jsou rovněž předmětem výkladu ESD.

Je třeba mít na zřeteli, že demokratický a právní stát totiž nemůže rezignovat na ochranu práv a oprávněných zájmů, které by mohly být ohroženy v řízení alternativním k soudnímu.

V praxi tedy obrana povinného spočívá ve využití zákonných prostředků, jimiž lze výkon rozhodnutí, resp. exekuci, odvrátit. Těmito procesními prostředky jsou obecně jednak i návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem, nebo dále též návrh na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Od roku 2009 dochází pod tíhou tlaku na zvýšenou ochranu spotřebitelů k zásadní změně judikatury, která začala považovat předmětné rozhodčí doložky za neplatné.

Viz Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 12 Cmo 496/2008:

„Pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, anebo konkrétní způsob jeho určení, ale jen stanoví, že rozhodce bude určen jednou smluvní stranou ze seznamu rozhodců vedeného právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným ve smyslu § 13 zákona o rozhodčím řízení, a že rozhodčí řízení bude probíhat podle pravidel vydaných touto právnickou osobou, pak je taková rozhodčí smlouva neplatná pro obcházení zákona.“

Obrat judikatury v otázce platnosti rozhodčí doložky uvedeného typu byl pak dovršen usnesením velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, který uzavřel, že:

„Neobsahuje-li rozhodčí smlouva přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje-li na ,,rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je taková rozhodčí smlouva neplatná podle § 39 obč. zák.“

Také Nález Ústavního soudu ze dne 1. listopadu 2011, sp. zn. II ÚS 2164/10, ve kterém Ústavní soud řešil platnost rozhodčí doložky v případě určení rozhodce žalující stranou ve spotřebitelských věcech, říká:

„Za přípustný by případně mohl být považován takový postup, při němž s výběrem rozhodce souhlasili oba účastníci, tzn., že výběr by nebyl ponechán pouze na vůli jediného účastníka, neboť jinak by v právech a povinnostech stran mohla vzniknout nerovnováha plynoucí z rozhodčí doložky.“

„Způsob jmenování či určování rozhodců by tedy měl v každém případě být v souladu se zásadou rovnosti stran jako jedním ze základních procesních principů, na kterém je soudní i rozhodčí řízení postaveno. Z tohoto pohledu je nežádoucí, aby rozhodci byli určeni zcela nebo převážně jednou stranou. Stejné pravidlo je třeba aplikovat v případě, že je určen jen jediný rozhodce. Pokud jde o konkrétní skutkový stav, kdy by výběr rozhodce měl být ponechán na vůli pouze jednoho z účastníků, nelze takové ujednání o určení rozhodce v rozhodčí smlouvě považovat za platné pro rozpor s § 39 obč. zák. z důvodu narušení zásady rovnosti stran v řízení.“

Další obranou spotřebitele je pak to, že po rozhodnutí soudu o neplatnosti rozhodčí smlouvy, lze dosáhnout zamítnutí žaloby věřitele pro promlčení dluhu kvůli uplynutí promlčecí lhůty od splatnosti dluhu do jeho uplatnění žalobou a následně došlo k zastavení výkonu rozhodnutí, resp. exekuce, pro nezpůsobilý titul.

Stavení promlčecí doby při neplatné rozhodčí doložce lze postavit na faktu, že neplatný rozhodčí nález účinky pravomocného rozhodnutí nemá a tudíž v průběhu procesu běžela promlčecí lhůta.

Zákon výslovně váže stavení promlčecí doby pouze na rozhodčí řízení zahájená na základě platné rozhodčí doložky. Stavení promlčecí doby při neplatné rozhodčí doložce lze postavit na faktu, že neplatný rozhodčí nález účinky pravomocného rozhodnutí nemá a tudíž v průběhu procesu běžela promlčecí lhůta.

Povinný tak může podat námitku promlčení k příslušnému soudu.

Podle ustanovení § 403 odst. 1 obch. zák. totiž promlčecí doba přestává běžet zahájením rozhodčího řízení na základě platné rozhodčí smlouvy. Znamená to tedy, že pokud je rozhodčí doložka neplatná, tento účinek nenastupuje.

Je totiž nepochybné, že se věřitel choval tak, že uplynutí promlčecí doby zavinil úmyslnou volbou rozhodce, který rozhodoval v jeho prospěch, a případná nevymahatelnost jeho pohledávky v důsledku uplatněné námitky promlčení by pro něho byla přiměřeně tvrdým postihem za pokus o znevýhodnění spotřebitele cíleně a úmyslně formulovanou rozhodčí doložkou, která věřiteli způsobuje nepřiměřenou výhodu v případném sporu, vůči spotřebiteli – povinnému.

Pokud věřitel v soudním řízení se dovolává rozporu vznesené námitky promlčení s dobrými mravy s tvrzením, že její uplatnění je zneužitím práva ze strany dlužníka na úkor věřitele a tvrdí, že marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a připuštění námitky promlčení by bylo vůči věřiteli nepřiměřeně tvrdým postihem, pak lze říci, že stejným zneužitím práva bylo úmyslné použití nápadně nevýhodné rozhodčí doložky a jednoznačného rozhodčího nálezu vůči povinnému - spotřebiteli a tudíž naopak promlčení by bylo vůči věřiteli adekvátním a přiměřeně tvrdým postihem.

Karel Fleischer

Místopředseda SPR-RSČ

Lídr kandidátky hl.m. Praha

Admin Facebookové skupiny Stop soukromým exekutorům v ČR

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená * jsou povinná.